Chcete něco sdělit svému okolí?
Názor na dění ve vašem městě, zprávy z vašeho regionu, pozvánku na vaší akci...
Psát do Domácích novin může úplně každý
>>> Přidat článek <<<

V uplynulých patnácti duelech dokázali kališníci nastřádat osm vítězství

19.10.2018
Deváté místo tabulky, dvaadvacet bodů a skalpy Motoru, Kladna nebo Jihlavy. Přesně tak si vede Stadion po první čtvrtině Chance ligy. Sedmkrát naopak odcházeli z ledu poraženi. Podle trenéra Daniela Tvrzníka se litoměřické mužstvo může pyšnit především bojovností a týmovostí, s nimiž chce i nadále válčit o nejvyšší mety play-off. „Vystupujeme jako tým. Kluci plní, co mají. I když bodů mohlo být víc,“ hodnotí jeden z vládců střídačky uplynulou část soutěžního ročníku.

Základní část Chance ligy se pomalu přehoupla do druhé čtvrtiny. Jak byste zhodnotil úvodní díl sezony z pohledu Stadionu?

Zatím musíme hodnotit pozitivně, protože až na zápas s Kadaní se nám takřka všechna utkání herně vydařila. Myslím si, že jejich většinu jsme odehráli velice dobře. I když počet bodů asi není takový, jaký bychom si představovali a chtěli. V některých zápasech, především venku, jsme byli lepší, měli spoustu šancí, ale přesto jsme vinou špatné koncovky nebodovali. Ať už to bylo v Třebíči, na Slavii nebo v Benátkách. Bodů bychom tedy mohli mít o něco víc, ale na druhou stranu byla i utkání s těžkými soupeři, která jsem zvládli dobře a otočili výsledek v závěru, což ukazuje, že jsme dobře kondičně připravení. Ukázal to třeba poslední zápas s Kladnem, kdy jsme podle mě byli v poslední třetině jasně lepší. Je smůla, že se nám zranili někteří klíčoví hráči. Aleš Pavlas, Martin Kadlec i Tomáš Král v některých zápasech citelně chybí. Věřím tomu, že kdybychom byli kompletní, měli jsme bodů ještě víc.

V týmu se „otrkává“ a sbírá zkušenosti řada mladých hráčů. Co jejich výkony?

Musím říct, že je vidět, že ti kluci chtějí. Na to, že v některých zápasech nastoupilo až jedenáct hráčů juniorského věku, to bylo dobré. Kluci prokazují kvalitu, někteří přijali roli hráčů na černou práci. Třeba když zmíním naši čtvrtou lajnu Havelka-Jirásek-Dvořák. Sice třeba tolik nebodují, ale odvedou strašně moc černé práce. Ať už ve hře pět na pět nebo především v oslabeních, kdy zblokují spoustu střel. To, že máme v oslabeních slušná čísla, je i jejich zásluha.
Zranění kluci chybí. Mladí sbírají zkušenosti

Zmínil jste také zraněné hráče. Mohou být právě oni tím rozhodujícím faktorem, který v některých fázích týmu chybí? Třeba už jen kvůli zkušenostem.
Určitě. Bylo to znát třeba v zápase s Prostějovem. Nebyli jsme horší než soupeř, ale inkasovali jsme vždy v závěru třetiny. V té poslední dokonce dvakrát za sebou. Věřím tomu, že kdyby byl na ledě třeba Aleš Pavlas, tak jsme ten závěr zvládli. To jsou právě ty klíčové momenty. Ale mladí kluci sbírají zkušenosti, učí se to. Takovéhle scénáře si musí prožít, nikdo jim to nenamaluje, nikdo je to nenaučí u tabule. Jak jsem říkal, pár bodů jsme ztratili zbytečně, ale až se zranění kluci uzdraví, rychle do toho naskočí, dostanou se do stejné formy jako před zraněním a v další části sezony hodně pomohou. Na druhou stranu musím říct, že při neúčasti zkušených hráčů to velice dobře zvládají starší kluci, kteří v kabině zůstali – Honza Kloz, Ondra Smetana nebo Jirka Jebavý. Jsou to hráči, o něž se v tuhle chvíli můžeme opřít.

Tým si s přibývajícími duely určitě vytvořil nějakou herní tvář. Jaké přednosti vás nejvíc zdobí? V čem Stadion vyniká?
Pro nás je strašně pozitivní to, že vystupujeme jako tým. Kluci přijali svoje role. Ve většině zápasů plní to, co po nich chceme. Samozřejmě v některých situacích chybí zkušenosti, ať už v koncovce nebo v závěrech některých utkání, jak už jsem zmiňoval. Co nás ale nejvíc zdobí, je nasazení, bojovnost, výborný pohyb, obětavost. Těmito atributy můžeme vyvážit trochu menší hokejovost, kterou vůči některým zkušenějším týmům máme. A právě díky nim je i porazit. Na těchto přednostech určitě chceme stavět i v další části sezony.

Dal by se ze slušné porce odehraných zápasů vybrat jeden, který pro vás byl top? Kdy jste si řekli. Ano, přesně takhle je to ono?
Pro mě byl asi nejpovedenější poslední zápas s Kladnem. I když možná kvůli tomu, že je v paměti nejblíž. Myslím, že jsme Rytíře přehráli nejenom nasazením a bojovností, ale i hokejovostí. Dostali jsme sice smolné góly, ale do moc šancí jsme Kladno nepustili a zápas byl z naší strany odehraný velice dobře.

Kouč reprezentační dvacítky v minulých dnech oznámil nominaci na příští přípravný kemp, v níž figuruje spousta litoměřických hráčů. Je to důkaz toho, jak dobře to teď funguje?
Je pravda, že právě proto tu ti hráči jsou. V letošní sezoně nedostávají mladí hráči v extralize tolik prostoru jako v minulých letech. Proto jsou kluci z širších kádrů reprezentace právě tady, aby potřebný prostor dostali a rozvíjeli se. Věřím, že i v reprezentaci ukážou progres, který tady udělali a přeju jim, aby se alespoň někteří dostali na letošní mistrovství světa. I když to pro tým třeba bude komplikace. Ale my s těmi hráči pracujeme, aby cíl, který před sebou mají, splnili. Určitě udělají vše pro to, aby se v národním týmu udrželi. Světový šampionát je velká akce, obrovsky sledovaná. I pro nás by to byla vizitka, že to tu děláme dobře.
Favorité? Jsme rádi, že jsme konkurenceschopní

Když na chvíli odhlédneme od vašeho týmu, jak na vás zatím působí ostatní celky? Je nějaké mužstvo, co vás výsledkově překvapilo? Nebo se plní papírové předpoklady?
Týmy, které se před sezonou pasovaly do role favoritů, tu roli naplňují. Motor, Kladno, Vsetín. Zatím možná trošku bodově zaostává Jihlava, ale ta ještě určitě půjde nahoru. Jsem rád, že i s těmito mužstvy jsme dokázali odehrát vyrovnané partie a dokonce je i mnohdy porazit. Porazili jsme Budějovice, Jihlavu, Kladno. Jsme rádi, že můžeme být konkurenceschopní i pro tyhle špičkové týmy. Zklamání je naopak v tuhle chvíli asi trochu v Ústí. Tomu se začátek moc nepovedl a asi nikdo nepočítal, že bude poslední. Ale soutěž je strašně vyrovnaná. I my jsme se o tom v Kadani přesvědčili.

Na startu sezony si týmy vytyčují cíl, který se může v průběhu ročníku měnit. V závislosti na vlastních výsledcích i hře soupeřů. Jak je to prozatím u Litoměřic?
Před sezonou jsme si vytyčili cíl, že chceme hrát play-off. V tu chvíli to byl možná trochu smělý plán. Přece jen máme především vychovávat mladé hráče. Ale jsem rád, že první čtvrtina soutěže ukázala, že ten cíl je reálný a můžeme o takové příčky hrát. Samozřejmě bychom chtěli udržet kádr co nejvíc pohromadě, ale ta rotace tady je. Některé hráče si průběžně stahují extraligové kluby, takže tým se mění, což není úplně optimální. Na druhou stranu jsme na podobné ztráty podle mě velice dobře zareagovali. Povedlo se nám přivést Zadražila a Řehoře, kteří tým dobře doplnili a určitě budou platní. Cíl tedy zůstává stejný. Určitě přijdou těžší chvíle, ale kluci se přesvědčili o tom, že mohou hrát s každým a je z nich cítit, že chtějí. Pracují, jak mají. Sebevědomí postupně roste. Věřím, že v dalším průběhu sezony budeme podávat konzistentní výkony a nebude tam žádný velký výpadek, který by nás připravil o šanci play-off hrát. Věřím, že v dalším průběhu sezony udržíme, nebo spíš ještě vylepšíme pozici, kterou máme. Doufám, že soupeře, kteří jsou v tabulce okolo nás a venku jsme s nimi ztratili, doma porazíme a v tabulce se posuneme blíž špičkovým týmům.

Mluvil jste o kvalitách, jež tým ukazuje. Co je naopak potřeba vylepšit, vypilovat, natrénovat, aby byly výsledky ještě lepší?
Oproti minulým sezonám se tolik nevěnujeme obranné fázi. Ve většině zápasu defenziva funguje dobře, kluci to vnímají, jsou učenliví. V tréninku se naopak zaměřujeme především na koncovku, která nás trápí. Zápasy na jeden dva góly se strašně špatně vyhrávají. A u nás jich bylo víc. I když je pravda, že klid a kvalita v koncovce se těžko natrénuje. Pracujeme na tom, ale je to hodně o zkušenostech, správném výběru místa. A ti kluci k tomu musí dozrát. Musíme být trpěliví a neustále na tom makat.
Převzato ODTUD

Aktuálně z Litoměřicka